Lucie, 35let / proměna za 6 týdnů

Ahoj, ráda bych se podělila o zkušenost s dietou VERO. Je mi 35 let, měřím 162cm a mám 2 děti. S dietou jsem začala na váze, kterou jsem si u sebe před 1. těhotenstvím nedokázala představit, přičemž mým cílem bylo 58kg, které jsem měla na konci VŠ. Díky sedavému zaměstnání jsem ještě před dětmi měla 62kg. Po dětech na mateřské šla nahoru další kila a ta poslední jsem nabrala po návratu do práce v letošním roce. Když jsem uviděla fotku Aleše na FB řekla jsem si jednoho dne dost a hned druhý den jsem si vyzvedla první VERO jídla.

S dietou VERO jsem absolvovala 6-ti týdenní kůru. Jsem hodně mlsná a vybíravá a tak jsem se hodně bála, že mi jídla nebudou chutnat. Ale byla jsem mile překvapena. Především zeleninové polévky a omelety a také skoro všechna sladká jídla a nápoje mi chutnaly. Ač jsem si původně myslela, že budu preferovat jídla slaná, nakonec jsem se vždy více těšila na dezerty :-) Naučila jsem se pravidelnějšímu stravování a zařazování zeleniny skoro do každého jídla. Mojí oblíbenkyní je cuketa, která jde dát skoro do všeho.

Kromě pravidelnějšího stravování jsem objevila, že mi chutnají i pro mě do té doby méně známé nebo ne příliš oblíbené potraviny. Do jídelníčku zařazuji skyr, květák, řepu, brokolici, cuketu, psyllium, stevii, semínka všeho druhu... Začala jsem péct moučníky bez cukru nebo s menším množstvím. Pečeme si doma vlastní pečivo nebo třeba cuketovou pizzu. Naučila jsem se také pít a vychutnat si kávu bez mléka.

Velké obavy jsem měla z toho, že mi bude chybět pečivo a víno. Pečivo mi nechybělo vůbec a i dnes ho oproti dřívějšku jím daleko méně. Víno mi také tolik nechybělo, ale to si teď zase s chutí občas dám :-) Chutě na sladké jsem díky spoustě „dezertů“ v rámci diety neměla vůbec. Musím ale podotknout, že sladké obecně tolik nevyhledávám. Co mi chybělo hrozně moc, bylo ovoce. Dietu jsem držela v době dozrávání jahod a pokušení bylo veliké. Ke konci diety jsem je již po troškách zařazovala.

Hlad jsem v průběhu diety pocítila párkrát, ale vždy to bylo mojí chybou, kdy jsem si nevzala s sebou jídlo a někde jsem se zdržela. Při dodržování režimu a velkých porcích zeleniny jsem hlad nemívala.

Na začátku diety jsem onemocněla a měla i atb. Alča mi radila hubnutí přerušit, ale rozhodla jsem se, že vytrvám. Uzdravení netrvalo nijak déle než jindy, ale cítila jsem se slabá. Se sportem jsem tedy začala až ke konci diety. Snažila jsem se sportovat aspoň 2x týdně. Nejčastěji jsem chodila běhat.

Váha šla dolů zpočátku velice rychle, čehož jsem se skoro lekla. Hrozně jsem se bála jojo efektu. Dietu jsem předtím nikdy žádnou nedržela. Za necelých 14 dní jsem na váze viděla již první znatelné změny. Pak se pokles váhy zpomalil. Celkově jsem zhubla na 59 kg. Centimetry jsem si vzhledem k nemoci na začátku diety změřit nestihla, ale přes zadek a v pase jsem zhubla o 1 – 2 konfekční velikosti. A to se musím přiznat, že v poslední fázi diety jsem hodně hřešila alkoholem a dortem při narozeninové oslavě :-)

Po skončení diety jsem nabrala asi 0,5kg zpět. Pokud ale jím dle zásad zdravé výživy, tak si váhu držím. Pokud někde zhřeším víc dní za sebou (např. na dovolené), tak mi váha vyskočí až o 2kg, ale stačí pár dní stravování dle těchto zásad a kila jsou zase pryč.

Důvod, že se vracím k tomu stylu stravování – tedy více zeleniny a bílkovin a méně sacharidů a tuků, není jen o udržení váhy. Celkově se cítím líp. Zlepšilo se mi zažívání, nebývám nadmutá. Zlepšila se mi pleť, kterou jsem i v 35 letech měla občas jak puberťák.

Manžel mě podporoval od začátku. Sice byl trochu skeptický ke stravě z „pytlíčků“, ale já potřebovala něco jednoduchého do začátku. Přeci jen práce a 2 malé děti zaberou hodně času. Některá jídla mi nakonec skoro záviděl. Nyní, když už jíme „normální“, ale daleko zdravější jídlo než dříve, je naprosto spokojený. Manžel a děti si dávají více pečiva nebo příloh než já, ale jak jsem psala, to už mi ani moc nechybí. Nevyhýbám se ničemu, dál chodím běhat a celkově musím konstatovat, že je mi lépe.